Muzikoterapie


Hudba léčí. Léčebným účinkům hudby se věnuje terapeutická metoda muzikoterapie, kterou řadíme mezi expresivní terapie. Muzikoterapii můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na pasivní a aktivní. V jednom případě hudba léčí pouhým poslechem, kdy po zúčastněném není vyžadována žádná další aktivita. Druhá skupina je aktivní. To znamená, že zúčastněný buď sám hraje, nebo se nějakým způsobem spolupodílí, i když třeba to může být jen formou hry na dřívka.

Že hudba léčí, věděli už ve starověku. První případ muzikoterapie v dějinách je popsán v podstatě již v Bibli, konkrétně ve Starém zákonu, v Knize Královské. Jedná se o příběh paranoidního depresivního krále Saula, který si volá svého nepřítele a zetě v jedné osobě, budoucího krále Davida a žádá ho o hru na citeru. Hra podezíravého krále dokázala vždy utěšit a uklidnit.

hudba


Věděl to i Pythagoras


O tom, že hudba léčí, věděl dokonce i Pythagoras. Pythagora si spojujeme především s matematikou. I dyskalkulik zcela jistě zná Pythagorovu větu. Ale jen velmi málo lidí ví, že Pythagoras se zabýval také hudbou a napsal o hudbě a jejich účincích na lidskou duši dokonce knihu.

Jak již bylo řečeno, muzikoterapie patří mezi expresivní techniky. Dále mezi expresivní techniky patří například: