Blog

Nevím, proč se odedávna traduje právě ono ‚bez peněz do hospody nelez‘. Protože když se tak nad tím zamýšlím, dochází mi, že už za dávných dob to nebylo přesné, a dnes, v době dostatku čehokoliv, obzvláště. Bez peněz se sice nemělo a dodnes nemá lézt do hospody, jenže vlastně nejen tam. Bez peněz není člověk vítaný ani v žádném obchodě, https://worldoftanks.eu/cs/news/premium-shop/monthly-offers-dec2017/ ani v žádné provozovně služeb, ani v kulturních svatostáncích, ani ve veřejné dopravě, ani v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních… Prostě je skutečností, že ten, kdo nemá peníze, není vítaný nikde, kde se očekává, že budou návštěvníci aspoň něco platit.

Což je ale jenom polovina smůly, již mají ti, kdo nejsou zrovna dostatečně solventní. K tomu je totiž nutné připočíst ještě i to, že ti bez peněz kvůli tomu, že si nemohou ledacos koupit, postrádají právě toto. A postrádat něco znamená nemít dokonalý život.

A co s tím mají lidé, kteří jsou ve finanční tísni, dělat? Co mají podniknout, aby měli zase dost?

Pokud se jedná o pouze dočasný pokles nebo výpadek příjmů, mohou to takoví lidé zachránit třeba tím, že si vezmou půjčku. Díky ní totiž mohou mít i to, co by jinak museli kvůli svému nedostatečnému finančnímu zajištění postrádat.

A proč mnoha lidem imponuje mezi všemi nabízejícími se půjčkami právě nebankovní hypotéka, tedy hypotéka poskytovaná lidem nebankovní společností? Pokud to stále ještě nevíte, protože jste nepotřebovali půjčku nebo vám zrovna tato nabídka v minulosti unikla, vězte, že je to pro hned několik předností, jež taková hypotéka od nebankovní společnosti ve srovnání s konkurencí má. Předně tu žadatel nemusí mít velké příjmy a dokonalé registry dlužníků, a dále se tu dá splácet i dlouho a flexibilně. A o tom, že tu dostanete tolik peněz, kolik potřebujete, a to výhodně, nepochybujte.

A proč se tu nedělají s půjčením peněz drahoty? Proto, že se tu za splácení ručí nemovitostí. A díky takové záruce si tu přijde na své skutečně každý. Kdo má nemovitost.

Nevím, proč se odedávna traduje právě ono ‚bez peněz do hospody nelez‘. Protože když se tak nad tím zamýšlím, dochází mi, že už za dávných dob to nebylo přesné, a dnes, v době dostatku čehokoliv, obzvláště. Bez peněz se sice nemělo a dodnes nemá lézt do hospody, jenže vlastně nejen tam. Bez peněz není člověk vítaný ani v žádném obchodě, https://worldoftanks.eu/cs/news/premium-shop/monthly-offers-dec2017/ ani v žádné provozovně služeb, ani v kulturních svatostáncích, ani ve veřejné dopravě, ani v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních… Prostě je skutečností, že ten, kdo nemá peníze, není vítaný nikde, kde se očekává, že budou návštěvníci aspoň něco platit.

Což je ale jenom polovina smůly, již mají ti, kdo nejsou zrovna dostatečně solventní. K tomu je totiž nutné připočíst ještě i to, že ti bez peněz kvůli tomu, že si nemohou ledacos koupit, postrádají právě toto. A postrádat něco znamená nemít dokonalý život.

A co s tím mají lidé, kteří jsou ve finanční tísni, dělat? Co mají podniknout, aby měli zase dost?

Pokud se jedná o pouze dočasný pokles nebo výpadek příjmů, mohou to takoví lidé zachránit třeba tím, že si vezmou půjčku. Díky ní totiž mohou mít i to, co by jinak museli kvůli svému nedostatečnému finančnímu zajištění postrádat.

A proč mnoha lidem imponuje mezi všemi nabízejícími se půjčkami právě nebankovní hypotéka, tedy hypotéka poskytovaná lidem nebankovní společností? Pokud to stále ještě nevíte, protože jste nepotřebovali půjčku nebo vám zrovna tato nabídka v minulosti unikla, vězte, že je to pro hned několik předností, jež taková hypotéka od nebankovní společnosti ve srovnání s konkurencí má. Předně tu žadatel nemusí mít velké příjmy a dokonalé registry dlužníků, a dále se tu dá splácet i dlouho a flexibilně. A o tom, že tu dostanete tolik peněz, kolik potřebujete, a to výhodně, nepochybujte.

A proč se tu nedělají s půjčením peněz drahoty? Proto, že se tu za splácení ručí nemovitostí. A díky takové záruce si tu přijde na své skutečně každý. Kdo má nemovitost.

Nevím, proč se odedávna traduje právě ono ‚bez peněz do hospody nelez‘. Protože když se tak nad tím zamýšlím, dochází mi, že už za dávných dob to nebylo přesné, a dnes, v době dostatku čehokoliv, obzvláště. Bez peněz se sice nemělo a dodnes nemá lézt do hospody, jenže vlastně nejen tam. Bez peněz není člověk vítaný ani v žádném obchodě, https://worldoftanks.eu/cs/news/premium-shop/monthly-offers-dec2017/ ani v žádné provozovně služeb, ani v kulturních svatostáncích, ani ve veřejné dopravě, ani v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních… Prostě je skutečností, že ten, kdo nemá peníze, není vítaný nikde, kde se očekává, že budou návštěvníci aspoň něco platit.

Což je ale jenom polovina smůly, již mají ti, kdo nejsou zrovna dostatečně solventní. K tomu je totiž nutné připočíst ještě i to, že ti bez peněz kvůli tomu, že si nemohou ledacos koupit, postrádají právě toto. A postrádat něco znamená nemít dokonalý život.

A co s tím mají lidé, kteří jsou ve finanční tísni, dělat? Co mají podniknout, aby měli zase dost?

Pokud se jedná o pouze dočasný pokles nebo výpadek příjmů, mohou to takoví lidé zachránit třeba tím, že si vezmou půjčku. Díky ní totiž mohou mít i to, co by jinak museli kvůli svému nedostatečnému finančnímu zajištění postrádat.

A proč mnoha lidem imponuje mezi všemi nabízejícími se půjčkami právě nebankovní hypotéka, tedy hypotéka poskytovaná lidem nebankovní společností? Pokud to stále ještě nevíte, protože jste nepotřebovali půjčku nebo vám zrovna tato nabídka v minulosti unikla, vězte, že je to pro hned několik předností, jež taková hypotéka od nebankovní společnosti ve srovnání s konkurencí má. Předně tu žadatel nemusí mít velké příjmy a dokonalé registry dlužníků, a dále se tu dá splácet i dlouho a flexibilně. A o tom, že tu dostanete tolik peněz, kolik potřebujete, a to výhodně, nepochybujte.

A proč se tu nedělají s půjčením peněz drahoty? Proto, že se tu za splácení ručí nemovitostí. A díky takové záruce si tu přijde na své skutečně každý. Kdo má nemovitost.

Nevím, proč se odedávna traduje právě ono ‚bez peněz do hospody nelez‘. Protože když se tak nad tím zamýšlím, dochází mi, že už za dávných dob to nebylo přesné, a dnes, v době dostatku čehokoliv, obzvláště. Bez peněz se sice nemělo a dodnes nemá lézt do hospody, jenže vlastně nejen tam. Bez peněz není člověk vítaný ani v žádném obchodě, https://worldoftanks.eu/cs/news/premium-shop/monthly-offers-dec2017/ ani v žádné provozovně služeb, ani v kulturních svatostáncích, ani ve veřejné dopravě, ani v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních… Prostě je skutečností, že ten, kdo nemá peníze, není vítaný nikde, kde se očekává, že budou návštěvníci aspoň něco platit.

Což je ale jenom polovina smůly, již mají ti, kdo nejsou zrovna dostatečně solventní. K tomu je totiž nutné připočíst ještě i to, že ti bez peněz kvůli tomu, že si nemohou ledacos koupit, postrádají právě toto. A postrádat něco znamená nemít dokonalý život.

A co s tím mají lidé, kteří jsou ve finanční tísni, dělat? Co mají podniknout, aby měli zase dost?

Pokud se jedná o pouze dočasný pokles nebo výpadek příjmů, mohou to takoví lidé zachránit třeba tím, že si vezmou půjčku. Díky ní totiž mohou mít i to, co by jinak museli kvůli svému nedostatečnému finančnímu zajištění postrádat.

A proč mnoha lidem imponuje mezi všemi nabízejícími se půjčkami právě nebankovní hypotéka, tedy hypotéka poskytovaná lidem nebankovní společností? Pokud to stále ještě nevíte, protože jste nepotřebovali půjčku nebo vám zrovna tato nabídka v minulosti unikla, vězte, že je to pro hned několik předností, jež taková hypotéka od nebankovní společnosti ve srovnání s konkurencí má. Předně tu žadatel nemusí mít velké příjmy a dokonalé registry dlužníků, a dále se tu dá splácet i dlouho a flexibilně. A o tom, že tu dostanete tolik peněz, kolik potřebujete, a to výhodně, nepochybujte.

A proč se tu nedělají s půjčením peněz drahoty? Proto, že se tu za splácení ručí nemovitostí. A díky takové záruce si tu přijde na své skutečně každý. Kdo má nemovitost.

Nevím, proč se odedávna traduje právě ono ‚bez peněz do hospody nelez‘. Protože když se tak nad tím zamýšlím, dochází mi, že už za dávných dob to nebylo přesné, a dnes, v době dostatku čehokoliv, obzvláště. Bez peněz se sice nemělo a dodnes nemá lézt do hospody, jenže vlastně nejen tam. Bez peněz není člověk vítaný ani v žádném obchodě, https://worldoftanks.eu/cs/news/premium-shop/monthly-offers-dec2017/ ani v žádné provozovně služeb, ani v kulturních svatostáncích, ani ve veřejné dopravě, ani v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních… Prostě je skutečností, že ten, kdo nemá peníze, není vítaný nikde, kde se očekává, že budou návštěvníci aspoň něco platit.

Což je ale jenom polovina smůly, již mají ti, kdo nejsou zrovna dostatečně solventní. K tomu je totiž nutné připočíst ještě i to, že ti bez peněz kvůli tomu, že si nemohou ledacos koupit, postrádají právě toto. A postrádat něco znamená nemít dokonalý život.

A co s tím mají lidé, kteří jsou ve finanční tísni, dělat? Co mají podniknout, aby měli zase dost?

Pokud se jedná o pouze dočasný pokles nebo výpadek příjmů, mohou to takoví lidé zachránit třeba tím, že si vezmou půjčku. Díky ní totiž mohou mít i to, co by jinak museli kvůli svému nedostatečnému finančnímu zajištění postrádat.

A proč mnoha lidem imponuje mezi všemi nabízejícími se půjčkami právě nebankovní hypotéka, tedy hypotéka poskytovaná lidem nebankovní společností? Pokud to stále ještě nevíte, protože jste nepotřebovali půjčku nebo vám zrovna tato nabídka v minulosti unikla, vězte, že je to pro hned několik předností, jež taková hypotéka od nebankovní společnosti ve srovnání s konkurencí má. Předně tu žadatel nemusí mít velké příjmy a dokonalé registry dlužníků, a dále se tu dá splácet i dlouho a flexibilně. A o tom, že tu dostanete tolik peněz, kolik potřebujete, a to výhodně, nepochybujte.

A proč se tu nedělají s půjčením peněz drahoty? Proto, že se tu za splácení ručí nemovitostí. A díky takové záruce si tu přijde na své skutečně každý. Kdo má nemovitost.

Nevím, proč se odedávna traduje právě ono ‚bez peněz do hospody nelez‘. Protože když se tak nad tím zamýšlím, dochází mi, že už za dávných dob to nebylo přesné, a dnes, v době dostatku čehokoliv, obzvláště. Bez peněz se sice nemělo a dodnes nemá lézt do hospody, jenže vlastně nejen tam. Bez peněz není člověk vítaný ani v žádném obchodě, https://worldoftanks.eu/cs/news/premium-shop/monthly-offers-dec2017/ ani v žádné provozovně služeb, ani v kulturních svatostáncích, ani ve veřejné dopravě, ani v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních… Prostě je skutečností, že ten, kdo nemá peníze, není vítaný nikde, kde se očekává, že budou návštěvníci aspoň něco platit.

Což je ale jenom polovina smůly, již mají ti, kdo nejsou zrovna dostatečně solventní. K tomu je totiž nutné připočíst ještě i to, že ti bez peněz kvůli tomu, že si nemohou ledacos koupit, postrádají právě toto. A postrádat něco znamená nemít dokonalý život.

A co s tím mají lidé, kteří jsou ve finanční tísni, dělat? Co mají podniknout, aby měli zase dost?

Pokud se jedná o pouze dočasný pokles nebo výpadek příjmů, mohou to takoví lidé zachránit třeba tím, že si vezmou půjčku. Díky ní totiž mohou mít i to, co by jinak museli kvůli svému nedostatečnému finančnímu zajištění postrádat.

A proč mnoha lidem imponuje mezi všemi nabízejícími se půjčkami právě nebankovní hypotéka, tedy hypotéka poskytovaná lidem nebankovní společností? Pokud to stále ještě nevíte, protože jste nepotřebovali půjčku nebo vám zrovna tato nabídka v minulosti unikla, vězte, že je to pro hned několik předností, jež taková hypotéka od nebankovní společnosti ve srovnání s konkurencí má. Předně tu žadatel nemusí mít velké příjmy a dokonalé registry dlužníků, a dále se tu dá splácet i dlouho a flexibilně. A o tom, že tu dostanete tolik peněz, kolik potřebujete, a to výhodně, nepochybujte.

A proč se tu nedělají s půjčením peněz drahoty? Proto, že se tu za splácení ručí nemovitostí. A díky takové záruce si tu přijde na své skutečně každý. Kdo má nemovitost.

Cizinec, který chce v ČR pracovat nebo se dále vzdělávat, může využít možnost tzv. nostrifikace diplomu nebo vysvědčení. K čemu slouží a jak úspěšně tímto procesem projít?

Co je nostrifikace

Obecně tímto termínem označujeme úřední uznání platnosti oprávnění získaného v zahraničí. V užším slova smyslu se takto vymezuje nostrifikace vzdělání, respektive příslušného dokladu. To znamená vysvědčení nebo diplomu. Nostrifikovat ale lze například i cenný papír.

Smyslem nostrifikace je potvrzení, že dokument vydaný v zahraničí má rovnocennou platnost s tím, který je vydáván v tuzemsku. V konkrétním případě v oblasti vzdělávání se potvrzuje, že žadatel má adekvátní znalosti a dovednosti, které odpovídají cílům a obsahům příslušného vzdělání v ČR.

Jak probíhá nostrifikace vzdělání v rámci středních a vysokých škol

Nostrifikace se liší podle toho, na jaké úrovni má být uplatněná:

Střední školy

V případě střední školy je nutné především předložení vysvědčení, a to originál nebo úředně ověřenou kopii.

Dále je nezbytné doložení úplného výpisu předmětů, které žadatel na původní škole absolvoval. Kromě toho musí uchazeč předložit doklad, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno.

Dokumenty vyžadují úředně ověřený překlad do českého jazyka. Pravost podpisů a razítek stvrzuje jednak český zastupitelský úřad, ale i ministerstvo zahraničí příslušného státu, případně notář.

Přikládá se i doklad potvrzující místo pobytu dotčené osoby a potvrzení o zaplacení správního poplatku. Poplatek činí 1 000 Kč. Žádosti následně řeší příslušný krajský úřad, a to v podle místa pobytu.

Vysoké školy

V případě vysokoškolského vzdělání je postup obdobný. V první řadě je tak potřeba mít k dispozici originál nebo úředně ověřenou kopii diplomu. Žadatel by měl opět mít k dispozici doklad o rozsahu vzdělání. To zajistí dodatek k diplomu, který i v tomto případě je ve formě originálu či úředně ověřené kopie.

Vyžadována navíc může být i vyšší úroveň ověření výše uvedených dokumentů v podobě tzv. superlegalizace. To znamená ověření pravosti podpisů a otisků razítek na diplomu a dodatku. Ověřování zajišťuje primárně ministerstvo zahraničních věcí daného státu, eventuálně cizozemský orgán a příslušný zastupitelský úřad v ČR.

Nostrifikaci diplomu ze zahraničí následně zajišťuje samotná vysoká škola, která musí mít akreditován příslušný studijní program. Výše poplatku činí 3 000 Kč.

K čemu slouží nostrifikační zkouška

Nostrifikace je procesem, který je poměrně komplikovaný. Patrné je to i v současné situaci, kdy řada lidí potřebuje nostrifikaci diplomu z Ukrajiny. Zvláštní komplikace pak zažívají regulované profese, jako je třeba zdravotnictví.

V případě, že nostrifikaci nebylo možné úspěšně realizovat, může být vhodným řešením i tzv. nostrifikační zkouška.

Aby žadatel nemusel absolvovat vzdělání v tuzemsku případně znovu, má možnost, zjednodušeně řečeno, u zkoušky dorovnat úroveň svých znalostí. Primárně se jedná o předměty, které uchazeč ve svém studijním plánu nemá, ale čeká škola je vyžaduje.

Zkouška je ústní, probíhá před nejméně tříčlennou komisí a koná se v češtině. Standardně není zpoplatněna.

Cizinec, který chce v ČR pracovat nebo se dále vzdělávat, může využít možnost tzv. nostrifikace diplomu nebo vysvědčení. K čemu slouží a jak úspěšně tímto procesem projít?

Co je nostrifikace

Obecně tímto termínem označujeme úřední uznání platnosti oprávnění získaného v zahraničí. V užším slova smyslu se takto vymezuje nostrifikace vzdělání, respektive příslušného dokladu. To znamená vysvědčení nebo diplomu. Nostrifikovat ale lze například i cenný papír.

Smyslem nostrifikace je potvrzení, že dokument vydaný v zahraničí má rovnocennou platnost s tím, který je vydáván v tuzemsku. V konkrétním případě v oblasti vzdělávání se potvrzuje, že žadatel má adekvátní znalosti a dovednosti, které odpovídají cílům a obsahům příslušného vzdělání v ČR.

Jak probíhá nostrifikace vzdělání v rámci středních a vysokých škol

Nostrifikace se liší podle toho, na jaké úrovni má být uplatněná:

Střední školy

V případě střední školy je nutné především předložení vysvědčení, a to originál nebo úředně ověřenou kopii.

Dále je nezbytné doložení úplného výpisu předmětů, které žadatel na původní škole absolvoval. Kromě toho musí uchazeč předložit doklad, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno.

Dokumenty vyžadují úředně ověřený překlad do českého jazyka. Pravost podpisů a razítek stvrzuje jednak český zastupitelský úřad, ale i ministerstvo zahraničí příslušného státu, případně notář.

Přikládá se i doklad potvrzující místo pobytu dotčené osoby a potvrzení o zaplacení správního poplatku. Poplatek činí 1 000 Kč. Žádosti následně řeší příslušný krajský úřad, a to v podle místa pobytu.

Vysoké školy

V případě vysokoškolského vzdělání je postup obdobný. V první řadě je tak potřeba mít k dispozici originál nebo úředně ověřenou kopii diplomu. Žadatel by měl opět mít k dispozici doklad o rozsahu vzdělání. To zajistí dodatek k diplomu, který i v tomto případě je ve formě originálu či úředně ověřené kopie.

Vyžadována navíc může být i vyšší úroveň ověření výše uvedených dokumentů v podobě tzv. superlegalizace. To znamená ověření pravosti podpisů a otisků razítek na diplomu a dodatku. Ověřování zajišťuje primárně ministerstvo zahraničních věcí daného státu, eventuálně cizozemský orgán a příslušný zastupitelský úřad v ČR.

Nostrifikaci diplomu ze zahraničí následně zajišťuje samotná vysoká škola, která musí mít akreditován příslušný studijní program. Výše poplatku činí 3 000 Kč.

K čemu slouží nostrifikační zkouška

Nostrifikace je procesem, který je poměrně komplikovaný. Patrné je to i v současné situaci, kdy řada lidí potřebuje nostrifikaci diplomu z Ukrajiny. Zvláštní komplikace pak zažívají regulované profese, jako je třeba zdravotnictví.

V případě, že nostrifikaci nebylo možné úspěšně realizovat, může být vhodným řešením i tzv. nostrifikační zkouška.

Aby žadatel nemusel absolvovat vzdělání v tuzemsku případně znovu, má možnost, zjednodušeně řečeno, u zkoušky dorovnat úroveň svých znalostí. Primárně se jedná o předměty, které uchazeč ve svém studijním plánu nemá, ale čeká škola je vyžaduje.

Zkouška je ústní, probíhá před nejméně tříčlennou komisí a koná se v češtině. Standardně není zpoplatněna.

Cizinec, který chce v ČR pracovat nebo se dále vzdělávat, může využít možnost tzv. nostrifikace diplomu nebo vysvědčení. K čemu slouží a jak úspěšně tímto procesem projít?

Co je nostrifikace

Obecně tímto termínem označujeme úřední uznání platnosti oprávnění získaného v zahraničí. V užším slova smyslu se takto vymezuje nostrifikace vzdělání, respektive příslušného dokladu. To znamená vysvědčení nebo diplomu. Nostrifikovat ale lze například i cenný papír.

Smyslem nostrifikace je potvrzení, že dokument vydaný v zahraničí má rovnocennou platnost s tím, který je vydáván v tuzemsku. V konkrétním případě v oblasti vzdělávání se potvrzuje, že žadatel má adekvátní znalosti a dovednosti, které odpovídají cílům a obsahům příslušného vzdělání v ČR.

Jak probíhá nostrifikace vzdělání v rámci středních a vysokých škol

Nostrifikace se liší podle toho, na jaké úrovni má být uplatněná:

Střední školy

V případě střední školy je nutné především předložení vysvědčení, a to originál nebo úředně ověřenou kopii.

Dále je nezbytné doložení úplného výpisu předmětů, které žadatel na původní škole absolvoval. Kromě toho musí uchazeč předložit doklad, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno.

Dokumenty vyžadují úředně ověřený překlad do českého jazyka. Pravost podpisů a razítek stvrzuje jednak český zastupitelský úřad, ale i ministerstvo zahraničí příslušného státu, případně notář.

Přikládá se i doklad potvrzující místo pobytu dotčené osoby a potvrzení o zaplacení správního poplatku. Poplatek činí 1 000 Kč. Žádosti následně řeší příslušný krajský úřad, a to v podle místa pobytu.

Vysoké školy

V případě vysokoškolského vzdělání je postup obdobný. V první řadě je tak potřeba mít k dispozici originál nebo úředně ověřenou kopii diplomu. Žadatel by měl opět mít k dispozici doklad o rozsahu vzdělání. To zajistí dodatek k diplomu, který i v tomto případě je ve formě originálu či úředně ověřené kopie.

Vyžadována navíc může být i vyšší úroveň ověření výše uvedených dokumentů v podobě tzv. superlegalizace. To znamená ověření pravosti podpisů a otisků razítek na diplomu a dodatku. Ověřování zajišťuje primárně ministerstvo zahraničních věcí daného státu, eventuálně cizozemský orgán a příslušný zastupitelský úřad v ČR.

Nostrifikaci diplomu ze zahraničí následně zajišťuje samotná vysoká škola, která musí mít akreditován příslušný studijní program. Výše poplatku činí 3 000 Kč.

K čemu slouží nostrifikační zkouška

Nostrifikace je procesem, který je poměrně komplikovaný. Patrné je to i v současné situaci, kdy řada lidí potřebuje nostrifikaci diplomu z Ukrajiny. Zvláštní komplikace pak zažívají regulované profese, jako je třeba zdravotnictví.

V případě, že nostrifikaci nebylo možné úspěšně realizovat, může být vhodným řešením i tzv. nostrifikační zkouška.

Aby žadatel nemusel absolvovat vzdělání v tuzemsku případně znovu, má možnost, zjednodušeně řečeno, u zkoušky dorovnat úroveň svých znalostí. Primárně se jedná o předměty, které uchazeč ve svém studijním plánu nemá, ale čeká škola je vyžaduje.

Zkouška je ústní, probíhá před nejméně tříčlennou komisí a koná se v češtině. Standardně není zpoplatněna.

Cizinec, který chce v ČR pracovat nebo se dále vzdělávat, může využít možnost tzv. nostrifikace diplomu nebo vysvědčení. K čemu slouží a jak úspěšně tímto procesem projít?

Co je nostrifikace

Obecně tímto termínem označujeme úřední uznání platnosti oprávnění získaného v zahraničí. V užším slova smyslu se takto vymezuje nostrifikace vzdělání, respektive příslušného dokladu. To znamená vysvědčení nebo diplomu. Nostrifikovat ale lze například i cenný papír.

Smyslem nostrifikace je potvrzení, že dokument vydaný v zahraničí má rovnocennou platnost s tím, který je vydáván v tuzemsku. V konkrétním případě v oblasti vzdělávání se potvrzuje, že žadatel má adekvátní znalosti a dovednosti, které odpovídají cílům a obsahům příslušného vzdělání v ČR.

Jak probíhá nostrifikace vzdělání v rámci středních a vysokých škol

Nostrifikace se liší podle toho, na jaké úrovni má být uplatněná:

Střední školy

V případě střední školy je nutné především předložení vysvědčení, a to originál nebo úředně ověřenou kopii.

Dále je nezbytné doložení úplného výpisu předmětů, které žadatel na původní škole absolvoval. Kromě toho musí uchazeč předložit doklad, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno.

Dokumenty vyžadují úředně ověřený překlad do českého jazyka. Pravost podpisů a razítek stvrzuje jednak český zastupitelský úřad, ale i ministerstvo zahraničí příslušného státu, případně notář.

Přikládá se i doklad potvrzující místo pobytu dotčené osoby a potvrzení o zaplacení správního poplatku. Poplatek činí 1 000 Kč. Žádosti následně řeší příslušný krajský úřad, a to v podle místa pobytu.

Vysoké školy

V případě vysokoškolského vzdělání je postup obdobný. V první řadě je tak potřeba mít k dispozici originál nebo úředně ověřenou kopii diplomu. Žadatel by měl opět mít k dispozici doklad o rozsahu vzdělání. To zajistí dodatek k diplomu, který i v tomto případě je ve formě originálu či úředně ověřené kopie.

Vyžadována navíc může být i vyšší úroveň ověření výše uvedených dokumentů v podobě tzv. superlegalizace. To znamená ověření pravosti podpisů a otisků razítek na diplomu a dodatku. Ověřování zajišťuje primárně ministerstvo zahraničních věcí daného státu, eventuálně cizozemský orgán a příslušný zastupitelský úřad v ČR.

Nostrifikaci diplomu ze zahraničí následně zajišťuje samotná vysoká škola, která musí mít akreditován příslušný studijní program. Výše poplatku činí 3 000 Kč.

K čemu slouží nostrifikační zkouška

Nostrifikace je procesem, který je poměrně komplikovaný. Patrné je to i v současné situaci, kdy řada lidí potřebuje nostrifikaci diplomu z Ukrajiny. Zvláštní komplikace pak zažívají regulované profese, jako je třeba zdravotnictví.

V případě, že nostrifikaci nebylo možné úspěšně realizovat, může být vhodným řešením i tzv. nostrifikační zkouška.

Aby žadatel nemusel absolvovat vzdělání v tuzemsku případně znovu, má možnost, zjednodušeně řečeno, u zkoušky dorovnat úroveň svých znalostí. Primárně se jedná o předměty, které uchazeč ve svém studijním plánu nemá, ale čeká škola je vyžaduje.

Zkouška je ústní, probíhá před nejméně tříčlennou komisí a koná se v češtině. Standardně není zpoplatněna.